Jak mohou barvy ovlivňovat naši mysl, emoce a chování?

Napsal 4855883040 | 20 února, 2021

Jak barevná je vaše perspektiva?

Porozumění barvě a lidské mysli

„Lidské oko a mozek společně převádějí světlo na barvu. Světelné receptory v oku přenášejí zprávy do mozku, což vytváří známé vnímání barvy.“ [1]

Barva může bezpochyby hrát důležitou roli při prezentaci informací, ovlivňovat konkrétní nálady, a dokonce ovlivňovat lidské volby a rozhodnutí. Barevné preference určují předměty, které se lidé rozhodnou koupit, oblečení, které nosí, a způsob, jakým zkrášlují svůj životní prostor.

To, co se děje v mozku, když jej vystavíte barvám, je prostě úžasné. V zásadě se má za to, že barvy nejsou skutečné, ale že je syntetizuje náš mozek za účelem identifikace světla, které má různé vlnové délky. Fotoreceptory necitlivé na barvy, známé také jako tyčinky, v našich očích reagují na světlo, které je přítomné, nebo chybí. Proto nedokážou rozpoznat rozdíl mezi určitými vlnovými délkami. Fakticky vzato není barva nic jiného než iluze, kterou vytváří náš mozek.

Lidé často vybírají předměty v barvách, které podporují určité nálady nebo pocity – například volíme barvy automobilu, které působí živě, moderně, stylově nebo spolehlivě. Barvy v místnosti lze také využít k tomu, aby z nich vyzařovalo to, co si přejeme; můžeme například vymalovat ložnici v jemném odstínu modré, a vytvořit tak klidné prostředí.

Pro lepší pochopení psychologie barev je třeba dalšího vědeckého výzkumu, ale odborníci mohou rozhodně konstatovat, že barva ovlivňuje to, jak se cítíme a jak jednáme. Pokud spolu s barvou vezmeme v úvahu osobní, kulturní a situační faktory, může trvat ještě dlouho, než pochopíme, jak jednotlivec každodenně reaguje.

Psychologie barev

Sir Isaac Newton v roce 1666 objevil, že když čisté bílé světlo prochází hranolem, rozdělí se na všechny viditelné barvy. Také zjistil, že každá barva se skládá z jedné vlnové délky, kterou nelze dále rozdělit na další barvy.

Navzdory tomu se však světlo může spojovat a vytvářet další barvy. Podobným způsobem, jako když mícháte barvu pro vznik dalších odstínů, vytvoří červené světlo smíchané se žlutým světlem oranžovou barvu. K diferenciaci dochází, když se některé barvy při smíchání navzájem vyruší a výsledkem je bílé světlo. Názorným příkladem je tmavě purpurová a zelená barva. [2]

Psychologie barev se stala mocným marketingovým nástrojem a hraje velkou roli jak v umění, tak v designu, i přes omezený výzkum v této oblasti.

Důkazy nejsou založeny na vědeckých faktech a do popředí se dostávají většinou z individuálních vzpomínek, takže jejich spolehlivost lze zpochybňovat. Jak již bylo řečeno, výzkumníci a odborníci učinili několik zasvěcených pozorování o psychologii barev a jejich vlivu na nálady, pocity a chování. [3]

To, jak se cítíme, když vidíme barvy, ovlivňují kultura i individuální životní zkušenosti. Příkladem může být černá barva. V mnoha zemích je považována za symbol smrti, nosí se na pohřbech a vyjadřuje smutek nad ztrátou člověka. V Africe je černá barvou mužnosti a dospělosti.

Skutečně barva ovlivňuje tepovou frekvenci a krevní tlak?

Studie, kterou provedli Soojin Lee a Stephen Westland z vysoké školy University of Leeds, měla za cíl prozkoumat běžnou teorii, že barva ovlivňuje naši srdeční frekvenci a krevní tlak, protože předchozí pokusy mnoho důkazů nepřinesly.

Studie zahrnovala 42 účastníků a zkoumala vliv barvy prostředí:

„Byla provedena fyziologická měření krevního tlaku a tepové frekvence po vystavení prostředí s barevným světlem po dobu asi 20 minut. Bylo zjištěno, že ve srovnání s modrým a zeleným světlem byla tepová frekvence pod červeným světlem zvýšena. Bylo také zjištěno, že pod červeným světlem byl zvýšen krevní tlak. Žádné statisticky významné účinky však pozorovány nebyly.“ (Profesor S. Westland, University of Leeds)

Mohou barvy ovlivňovat studijní výsledky dětí?

Dr. Yiting Duan z vysoké školy Zhejiang Sci-tech University provedl studii o dopadu barev na reakce a chování lidí, konkrétněji na vzdělávací prostředí dětí. Test barevných tendencí a psychologický experiment prováděný mezi dětmi základních škol po dobu dvou týdnů používaly při vyšetřování dětí 3 různě zbarvená prostředí.

V červeném prostředí děti vykazovaly rychlejší reakce na logické otázky a vyšší přesnost odpovědí. Výsledky modrého a žlutého prostředí byly podobné. Zatímco vliv při logickém testu nebyl zřejmý, podrobný test byl průkaznější:

„Vliv nebyl u logického testu zřejmý, ale mohla se zvýšit přesnost v podrobném testu, který ukazuje, jak žlutá a modrá barva stimulují pozornost a přesnost dětí.“

Dr Y. Duan

Terapie prostřednictvím psychologie barev

Starověké kultury včetně Egypťanů a Číňanů praktikovaly chromoterapii. Tyto kultury věřily, že použití barev může pomoci při hojení, a někdy to označovaly jako světelnou terapii nebo barvologii. Tato alternativní, celostní léčba se používá dodnes a její základ vychází z těchto teorií o barvách:

Indigo: Má se za to, že odstíny této barvy zmírňují kožní problémy.

Oranžová: Zlepšuje hladiny energie a používá se k léčbě plic.

Červená: Zvyšuje krevní oběh a používá se ke stimulaci těla i mysli.

Modrá: Léčí bolest a věří se, že zklidňuje onemocnění.

Žlutá: Čistí tělo a předpokládá se, že stimuluje nervy.

Barvy konec konců hrají v našem životě významnou roli a je možné, že velká spousta z nás jejich důležitost ani nevnímá. Mají dopad na řadu aspektů našeho života, které nás ovlivňují mnohem více, než jsme si schopni uvědomit.

Reference