Dokážete si představit svět bez barev? Dnes máme žlutou, pastelově žlutou, zářivě žlutou, žlutou okrovou – a tak by se dalo pokračovat donekonečna. Rozpoznávat barvy a dávat jim určitý smysl se stalo životním stylem, ale jak se začala paleta těchto krásných barev utvářet? Historický pohled na barvu nabízí větší kulturní perspektivu, definovanou spíše časem a místem než asociací.

Před více než 40 000 let použili umělci jedinečnou kombinaci křídy, půdy, živočišného tuku a spáleného uhlí k vytvoření nejstaršího známého zaznamenaného pigmentu. Tak vzniklo pět barev, které se staly základem umění pro nadcházející roky: černá, bílá, červená, žlutá a hnědá.

Průzkum, experimentování a vědecký i technologický pokrok vedly k objevení a vytvoření nových barev. Vývoj v historii umění podle barev je patrný od renesance po impresionismus a v každé éře byly objeveny nové pigmenty.

Navzdory tradičním veršům a písním spojeným s barvami duhy neexistují ve skutečnosti žádné čisté barvy, protože se všechny prolívají v jednom spojitém spektru. Až do roku 1704 platilo, že duha obsahuje pouze pět barev, dokud sir Isaac Newton nepřidal indigo a oranžovou barvu, protože byl fascinován číslem sedm a jeho vlastnostmi.

Historie říká, že barvy duhy se mohou lišit, a když se ponoříme do kulturního původu těchto barev, uvidíme významné rozdíly. Interpretace barev je důležitá a vyvinula se spíše rozvíjením každé než přirozeným vnímáním jednotlivé barvy.

Červená

Ve většině jazyků byla červená barva pojmenována hned po černé a bílé. Byla to první barva používaná v umění (okrová) a je velmi významná pro symboliku, protože souvisí s krví a evokuje sílu a mužnost. Rytiny čar, tvarů a trojúhelníků v červené okrové barvě z doby před 75 000 let jsou považovány za nejstarší formu jeskynního umění.

Růžová

Ačkoli se mnozí domnívají, že růžová je převážně ženskou barvou, jedná se o relativně nedávný trend. Během 19. a na počátku 20. století byl opak pravdou, růžová se používala pro chlapce a modrá pro dívky. Růžová byla považována za chlapeckou verzi mužské červené, zatímco modrá byla ženskou barvou kvůli asociaci s pláštěm Panny Marie (který byl v této barvě zobrazován od šestého století našeho letopočtu). Teprve v padesátých letech 20. století se růžová začala prodávat jako ženská barva.

Modrá

Ve starořečtině, čínštině, japonštině a hebrejštině neexistoval žádný název pro modrou a modrá byla považována za odstín zelené. Je tomu tak i dnes, kdy několik jazyků, včetně korejštiny, vietnamštiny a thajštiny, mezi modrou a zelenou zcela nerozlišuje.

Modrá barva nabyla celosvětové oblíbenosti díky svému uklidňujícímu účinku. Jako relaxační metody se často používají zvuky moří, jezer, řek a oblohy a obrazy zobrazující uzdravení mysli znázorňují hlavně jasně modré vlny nebo jasně modré nebe.

Žlutá

Státní květina Kansasu, slunečnice, inspirovala v roce 1867 sufražetky, které si pro své stužky vzdoru zvolily žlutou barvu. Další významná konotace pro výběr žluté stužky je spojena s nepřítomnými přáteli nebo milovanými v první světové válce. Nosily se v Americe jako symbol závazku k láskám, manželům a snoubencům bojujícím v zámoří.